Tiskárna FINIDR, s. r. o.
Tiskárna FINIDR, sídlící v Českém Těšíně, patří v současné době mezi největší výrobce knih v Evropě. Ročně vyrobí a expeduje více než 19 milionů knih, přičemž přibližně 80 % své produkce exportuje zejména do západoevropských zemí. Svým zákazníkům nabízí kvalitní služby, komplexní servis, vysokou kvalitu a příznivé ceny. Samozřejmostí je plnění dohodnutých termínů dodávek. Tyto služby může poskytovat díky promyšlené organizaci výroby a také díky svému vybavení nejmodernějšími technologiemi.
Tiskárna FINIDR byla založena v roce 1994. Letos tedy oslavila osmnácté výročí svého vzniku. „V roce 1990 jsem ukončil studia na Vysoké škole ekonomické v Ostravě a nastoupil do tiskárny v Českém Těšíně, kde jsem se po dvou letech stal ekonomickým ředitelem a členem dozorčí rady,“ říká jeden ze zakladatelů a současný majitel a jednatel společnosti FINIDR ing. Jaroslav Drahoš. „Nezamlouval se mi však způsob řízení toho podniku, což byl jeden z důsledků nepříliš povedené kupónové privatizace. Proto jsem se rozhodl zkusit vybudovat na zelené louce společně s dalšími dvěma kolegy a základním jměním 120 000 Kč novou tiskárnu. Začátkem roku 1994 jsme založili společnost FINIDR a o čtyři měsíce později jsme začali tisknout v pronajaté hale na strojích Adast 826 a 846, pořízených na leasing. Na konci prvního roku podnikání jsme měli včetně tří společníků 19 zaměstnanců. Byla to malá rodinná firma. Začátky byly náročné, přesto na ně všichni velmi rádi vzpomínají.“
Hned první vyrobená kniha byla určena na export. V prvním roce své existence exportovala tiskárna FINIDR 50 % své produkce do Polska a Německa. V následujícím roce si firma pořídila další barevný archový ofsetový tiskový stroj Dominant 856 a výrobní portfolio také doplnila starší kotoučová rotačka Zirkon, která byla využívána na nenáročný jednobarevný tisk. Nový pětibarvový ofsetový stroj potom kapacitu barevného tisku zdvojnásobil. Tiskové stroje pracovaly v třísměnném provozu, sedm dní v týdnu. Na konci roku 1995 pracovalo v tiskárně už 58 zaměstnanců.
Výroba knih ovšem není jenom o tisku, ale také především o knihařině. S dalším nárůstem výroby musela tiskárna FINIDR kooperačně spolupracovat s mnoha dalšími partnery, a to nejen na Moravě. Bylo to jednak finančně nákladné, jednak byli někteří ze subdodavatelů nespolehliví. Proto si tiskárna pronajala v Ostravě knihvazárnu, kterou pak následně odkoupila. Pořízením kompletního technologického vybavení na knihařské zpracování došlo k uzavření výrobního cyklu tiskárny. Byly tím zároveň vytvořeny předpoklady pro postupnou minimalizaci subdodávek a následnou plnou soběstačnost.
Na konci roku 1997 došlo k privatizaci areálu VOP v Českém Těšíně, ve kterém tiskárna až do té doby sídlila v pronajatých prostorách. Část areálu proto od nových majitelů společnost odkoupila. V následujícím roce, po provedených stavebních úpravách, se obě části podniku, těšínská tisková i ostravská knihařská, přestěhovaly z pronajatých prostor do nově upravených výrobních hal, které v té době měly rozlohu více než 7 000 m².
Rok 1999 potom proběhl ve znamení stabilizace společnosti, rozšíření výroby, zavedení třísměnného provozu na všech stěžejních výrobních linkách a rozšíření exportu produkce do zahraničí, zejména do Německa.
V následujících dvou letech se výroba úspěšně rozrůstala a investice do technologického vybavení pokračovaly. V roce 2000 byl pořízen první tiskový stroj ve formátu B1. Instalace nejmodernějšího archového ofsetového stroje Heidelberg Speedmaster CD 102 posunula tiskárnu FINIDR mezi největší tuzemské výrobce v této oblasti. Vysoká kvalita tisku, které tento stroj dosahoval, jí umožnila oslovit další zákazníky s vysokými nároky na barevný tisk. V té době byla instalována také nová linka na výrobu měkkých vazeb a lepení knižních bloků pro tuhé vazby Wohlenberg Master 7000 v in-line propojení s trojřezem. Zároveň byl postupně implementován sofistikovaný informační systém INFOR ERP SyteLine s funkcionalitou pokročilého kapacitního plánování APS.
Další významný zlom pro FINIDR představoval rok 2002. V té době společnost koupila od správce konkursní podstaty tiskárnu ve Vimperku. Tato tiskárna měla stejné zaměření, nebyla však vybavena novými stroji. Tiskové stroje ve Vimperku nesplňovaly nároky na požadovanou kvalitu, což se týkalo především tisku přebalů a potahů knih. Proto byl v Českém Těšíně instalován nový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster SM 72, na kterém byly tištěny přebaly i potahy jak pro Český Těšín, tak i pro Vimperk. Po více než ročním provozu závodu ve Vimperku vedení společnosti vyhodnotilo klíčové ekonomické ukazatele a rozhodlo se výrobu centralizovat do Českého Těšína. V rekordně krátkém čase byla v Českém Těšíně postavena nová výrobní hala a zároveň pořízen další nový tiskový stroj Heidelberg Speedmaster SM 102.
V následujícím roce 2004 byl pořízen další, již čtvrtý archový ofsetový stroj Heidelberg, tentokrát opět model Speedmaster CD 102, čímž došlo ke sjednocení vybavení podniku tiskovými stroji a zlepšila se i vzájemná nahraditelnost jejich obsluhy. V průběhu tohoto roku začala společnost také systematicky pracovat na vlastním systému kvality a zavádět nové principy, které vedly k dalšímu zvyšování kvality a produktivity.
Rok 2005 byl dalším rokem konsolidace a zároveň to byl rok příprav na další zásadní rozvoj společnosti. Ing. Jaroslav Drahoš k tomu uvádí: „V té době jsme investovali do nové haly a nejmodernějšího technologického vybavení přes 250 milionů korun. Koupili jsme to nejlepší, co se koupit dalo, a to jak co se týká tiskových, tak i knihařských strojů. Jsem realizátor, ale především vizionář. Když nevidím to světélko na konci tunelu, jsem nervózní a nesvůj. Bylo mi jasné, že nové stroje si může koupit kdokoliv a naše konkurenční výhoda nemůže být postavena pouze na investicích do nových strojů. Ve vedení firmy jsme si uvědomili, že to nejdůležitější a největší aktivum tiskárny jsou lidé. Začali jsme hledat nejvhodnější cestu, jak dál. Po krátkém hledání jsme potom postavili novou strategii firmy. Touto správnou cestou se ukázala být tzv. štíhlá výroba, kterou jsme potom v roce 2007 začali implementovat do našeho podniku. Stavěli jsme při tom na zkušenostech těch doposud nejefektivnějších provozů, které její principy využívají. Využití těchto principů bylo dovedeno k dokonalosti především v oblasti automotive. Nejdříve jsme proto navštívili řadu společností, např. Siemens, Škoda, Barum, Kia a další. Po vlastním proškolení jsme nastavili strategii a začali postupnými kroky implementovat do naší společnosti prvky štíhlé výroby. Postupně jsme nastavovali jednotlivé související procesy a každý rok jsme se tak posouvali o kousek kupředu. Byla to a je to pro nás obrovská škola. Odměnou však pro nás bylo zlepšování kvality, produktivity práce a výkonů zaměstnanců. Všechno to závisí především na lidech, jejich výběru, pracovních podmínkách, způsobu školení a systematickém zvyšování kvalifikace atd. Neustále pracujeme na tom, abychom zaměstnancům poskytli co nejlepší podmínky pro průběžné zlepšování jejich kvalifikace. Proto jsme také zpracovali projekt Vzdělávání v tiskárně FINIDR, na který jsme získali dotaci z EFS a státního rozpočtu ČR.“
Ale vraťme se ještě krátce k historickému vývoji tiskárny FINIDR. V roce 2006 byla zahájena výstavba další moderní haly o rozloze 4 000 m², umožňující svou plochou postupně až zdvojnásobit kapacitu výroby, a technologické vybavení doplnil nový osmibarvový archový ofsetový stroj Heidelberg Speedmaster SM 102 a nová knihařská linka Kolbus na výrobu tuhých vazeb. Investice pokračovaly i v následujících letech. V roce 2007 byla instalována nová lepicí linka Kolbus na výrobu měkkých vazeb a lepených knižních bloků a další niťošička, Astronic 180, o rok později byl zakoupen tiskový systém VariQuick. V následujících letech potom CtP zařízení Heidelberg Suprasetter druhé generace, systém vlhčení vzduchu WILPO a lepicí linka Kolbus byla doplněna o lepicí modul PUR. Je třeba zdůraznit, že všechny tyto investice byly realizovány z vlastních prostředků, bez využití dotací z programů EU. Ing. Jaroslav Drahoš k tomu říká: „Slovo dotace v souvislosti s pořizování nových výrobních technologií považuji za vulgární výraz. Jsem přesvědčen, že většina problémů, ve kterých se prakticky celá Evropa v současnosti nachází, souvisí s dotacemi. Dotace samozřejmě nejsou špatné, ale mají se použít třeba na sociální služby, školství a vzdělávání vůbec. Tam mají dotace i morální opodstatnění. Pokud je však výsledkem dotací pořizování nových technologií, může to znamenat pouze jediné: vytvoření nekonkurenčního prostředí, protože dotování strojů na trhu, který neroste, je totálně nesmyslné, kontraproduktivní, socialistické a trhu ubližuje. EU jde v této oblasti špatným směrem a nemůže to dopadnout dobře. Většina polygrafických podniků to brzy pozná na vlastní kůži, protože například dotace v Polsku byly mnohem vyšší než u nás a kapacity se tam zmnohonásobily. Vzhledem k tomu, že ale ani tam trh neroste, lze očekávat, že ceny tiskových služeb půjdou během následujících let právě díky těmto výrazným dotacím dolů rychleji, než jsme to doposud zažívali.“
Nejnovější velké investice, které uskutečnila společnost FINIDR v letošním roce, směřovaly opět do tisku a dokončujícího zpracování. Na veletrhu Drupa společnost zakoupila další archový ofsetový stroj Heidelberg Speedmaster XL 106-8-P, zavěšovací linku Kolbus BF 530 nové generace na výrobu tuhých vazeb V8, nejnovější model deskovacího stroje Kolbus DA-270, automatické zařízení na ražbu knižních desek Kolbus PE 312, nový, flexibilnější vykladač ke své stávající zavěšovací lince Kolbus, dva moduly na šití tavnou nití do skládacích strojů a velice moderní a výkonný balicí stroj z produkce společnosti Hugo Beck.
V současné době má tiskárna FINIDR cca 300 zákazníků, ale žádný z nich nemá na její produkci podíl vyšší než 5 %. Měsíčně vyrábí více než 600 titulů, jejichž průměrný náklad se pohybuje okolo 3 000–3 500 výtisků. Jak už bylo zmíněno, zhruba 80 % její produkce směřuje do zahraničí, nejvíce do Německa a dále do Belgie, Holandska, Francie, Rakouska, Švýcarska a Velké Británie, tedy do zemí na západ od našich hranic. Méně FINIDR exportuje do Polska a na Slovensko. Důvodem, proč výroba pro země střední a východní Evropy není větší, je poměrně konzervativní pohled společnosti na to, jak si vybírat zákazníka a jak si zabezpečit inkaso. Polygrafická výroba nepracuje s příliš velkou ziskovostí, takže je pro ni životně důležité, aby za své produkty dostala tiskárna zaplaceno řádně a v termínu splatnosti faktury. To je pravidlo, které tiskárně umožňuje udržovat pozitivní cashflow. Díky striktnímu dodržování této zásady platí tiskárna FINIDR všem svým dodavatelům pravidelně včas, což je také její dlouhodobou prioritou.
V uplynulých pěti letech společnost FINIDR intenzivně pracovala také na tom, aby v Českém Těšíně mohli zájemci o polygrafické řemeslo získat odborné vzdělání. Společně s vedením místní SŠ iniciovala vznik nového oboru polygrafie na této škole a projekt odborného oborového vzdělávání studentů podporuje i tím, že školu vybavila po technické stránce. Praxe studentů probíhá v tiskárně a její klíčoví zaměstnanci polygrafii na SŠ osobně vyučují. V rámci Českého Těšína a jeho okolí se snaží angažovat také společensky a podporovat řadu výchovných a vzdělávacích aktivit od mateřských škol přes základní školství až po střední školy. Podporuje rovněž celou řadu především dětských sportovních aktivit a mimo jiné také místní hasičský sbor, který pravidelně školí místní děti zajímavou formou. Společenskou odpovědnost dává tiskárna FINIDR jasně najevo také podporou celorepublikového projektu Celé Česko čte dětem, kterého se účastní již několik let.
Poslední tři roky jsou ve znamení neustálého růstu tiskárny FINIDR s vůbec nejlepšími výsledky v celé její historii. Tyto výsledky dokazují, že i bez dotací do strojů je možné v současné nelehké době obstát a stále se zlepšovat.
Zdroj: Ivan Doležal – Svět tisku
