Tiskárnu Finidr založili v roce 1994 tři společníci, z písmen jejich příjmení vznikl i název. Společníci jsou dnes opět tři, z původních zde ale zůstal jen ředitel Finidru Jaroslav Drahoš.
Tento vzděláním ekonom pracoval od roku 1990 v Těšínských tiskárnách, pak se rozhodl se společníky podnikat ve výrobě knih. „Mnoho kolegů nám říkalo, že je to nesmysl, ať se raději zaměříme na reklamu,“ vzpomíná.
Finidr je dnes jednou z nejvýznamnějších tiskáren u nás, v tisku knih dominuje. Mezi špičku výrobců knih v měkké i tvrdé vazbě se řadí i na středoevropském trhu, kde se hodlá stát jedničkou ve středních a menších nákladech. Nedávná návštěva Václava Klause ve firmě nasvědčuje, že toto očekávání nemusí být nereálné.
Naprostou většinu zakázek tvoří knihy, tiskárna již vytiskla přes 25 000 knižních titulů v celkovém nákladu téměř 100 milionů kusů. Měsíčně jde zhruba o 350 zakázek. Plánovaný obrat v tomto roce dosáhne téměř šest set milionů korun a díky dostavbě nové haly v září loňského roku by se měl do roku 2010 téměř zdvojnásobit. Poměr barevných a černobílých knih byl loni v počtu kusů vyrovnaný, tento rok se už bude přiklánět k barevným publikacím.
Mezi speciality tiskárny patří kašírovaná pouzdra z 2-3 mm silné lepenky na jednu nebo více knih, kartonová pouzdra, záložky, rozkládané přílohy, vazby v umělé kůži s ražbami, výseky v přebalech i knižních deskách, obálky z PVC. Finidr umí zhotovit i knižní desky s molitanovou výplní, perforované přílohy vlepené mezi archy či stužky, sleporažby přebalů na grafických papírech, reliéfní ražby na kartonové obálky, lepení kapes z PVC na desku, vlepování CD nebo indexový výsek u měkkých vazeb. Novinkou ve výrobním programu jsou kulaté rohy u měkké vazby.
Od začátku se Finidr orientoval na export, první vyrobené knihy směřovaly na polský a německý trh. Dnes vyváží přes 60 % produkce do desítky především západních evropských zemí i USA, pracuje zejména pro německá, rakouská, holandská a britská nakladatelství. Finidr chce podíl exportu ještě zvýšit a prorazit rovněž v reklamním tisku. Jen blízké Polsko není v současnosti příliš zajímavou destinací: Finidr vyrábí pouze pro své zdejší dlouhodobé klienty a vývoz dále nerozvíjí. Mimo jiné i proto, že se konkurenční polské tiskárny dostaly k výrazně většímu balíku dotací z EU. Polští vládní vyjednavači byli podle J. Drahoše výrazně úspěšnější ve vyjednávání o dotacích z EU, a to se projevuje i na výrazném růstu polygrafie v této zemi. Finidru se ovšem také podařilo získat malou dotaci z EU na vzdělávání zaměstnanců.
Z českých vydavatelství a nakladatelství tisknou například pro Computer Press, Egmont, Gradu, Eminent, Fraus, Paseku či Rebo. Tiskárna má poměrně velký podíl stálých zákazníků – řádově stovky. Mnozí z nich s Finidrem před lety začínali. Marže při výrobě knih jsou jen několik procent, a Finidr si tedy musí neplatiče hlídat ještě přísněji, než je obvyklé.
J. Drahoš se také zlobí na tiskárny, které konkurují na trhu pouze cenou. Prodejem svých výrobků 10-15 % pod cenou se jim daří krátkodobě naplnit tiskárnu. I nakladatel krátkodobě profituje na této cenové politice, dlouhodobě na to však jistě doplatí nejvíce právě on. Tiskárna, která neinvestuje do kvality, nových technologii a především lidí, nemá šanci dlouhodobě přežít a nemůže nakladateli poskytnout všechny podstatné služby. „Je jednoduché na tuto politiku přistoupit. Můžeme takto kalkulovat třeba pětinu zakázek a při našem objemu tak část konkurence zlikvidujeme. Jenom se tak roztočí cenová spirála a nikomu na polygrafickém trhu to neprospěje,“ říká Jaroslav Drahoš.
Tiskařské archové stroje kupuje tiskárna zásadně nové, rotační stroje a knihařská zařízení měla starší, situace se ale i zde velmi rychle mění. Většina knihařských linek a zařízení je již nyní nová a mnohdy patří mezi nejvýkonnější zařízení na světě. Na konci prvního roku činnosti pracovalo v tiskárně 22 lidí. V dalším roce už archové ofsetové stroje doplnila starší rotačka pro černobílý tisk. V roce 1996 si Finidr pronajal a později odkoupil knihvazárnu v Ostravě, v roce 1998 odkoupil a upravil 7000 m2 hal v areálu bývalého Vojenského opravárenského podniku, kde sídlí od počátku dodnes. V roce 2000 koupil nový Speedmaster CD102, v roce 2001 novou linku pro lepení měkké vazby i bloků pro tuhou vazbu Wohlenberg Master 7000 on-line v propojení s trojřezem. V roce 2002 Finidr získal vimperskou knižní tiskárnu a v témže roce koupil na tisk přebalů a potahů nový Speedmaster SM 72. Na konci roku 2003 knihařskou linku na vazbu V8 přestěhoval z Vimperka do nově postavené haly v Těšíně a koupil další SM 102. V roce 2004 firma pořídila nový CD 102 a začala pracovat na vlastním systému kvality a produktivity. Od roku 2005 má i první CTP Suprasetter.
Barevné a náročnější černobílé tituly tisknou ve Finidru na archových strojích Heidelberg, na jednodušší černobílý tisk na bezdřevé a novinové papíry používá tiskárna pět rotaček Zirkon a Forta RO66. Pětibarevka CD 102-4 je vybavena systémem Vario odstraňujícím nečistoty, další pětibarevka SM 74-5 ve formátu B2 je určena na tisk potahů, přebalů, obálek a dalších doplňků ke knihám. Výbavu doplňuje čtyřbarevka SM 102-4-P, dvoubarevka SM 102-2-P a Quickmaster QM 46-2.
Knihařské vybavení tvoří mj. deskovačka Kolbus DA36 a DA 240, která dokáže udělat i desky na poloplátěnou vazbu, trojřez Wohlenberg TrimTec 75i, klížicí linka Wohlenberg Master 7000 na bloky pro V8 nebo hotovou V2, čtyři skládačky Stahl, dvě z nich vybavené agregátem na šití tavnou nití, a tři jednonožové řezačky. Na laminaci používá Finidr laminátor Sagitta na termofólie. Zejména před Vánocemi v posledních letech pociťovali nedostatek kapacity, proto se rozhodli pro další rozšíření tiskárny.
Loni v září spustili výrobu v nové hale, která s 4200 m2 zdvojnásobila výrobní plochu. Dvě vzduchotechnické jednotky vymění všechen vzduch v hale třikrát za hodinu. Jsou zde i prostory na dlouhodobé skladování knih pro zákazníky.
Nový provoz stál 200 milionů korun, patří mezi tři největší loňské průmyslové investice, které získaly investiční pobídku v rámci agentury CzechInvest. Samotná stavba přišla na 50 milionů korun, za posledních pět let přitom činily investice zejména do strojů a zařízení ve Finidru 350 milionů korun. V úvěrech spolupracují od roku 1996 s Českou spořitelnou, asi 30 % prostředků investují z vlastních zdrojů. Haly jsou přistavovány postupně k sobě, takže jde vždy o jeden vnitřní prostor. S každou další halou se musí vždy celý logistický řetězec znovu upravit. Za objektem, který leží na kraji města, a přitom jen čtvrthodinu chůze z centra, má Finidr pro další rozvoj k dispozici dalších 30 000 m2 pozemků.
Do nové haly bylo již v minulém roce zakoupeno několik strojů. Osmibarvový Speedmaster 102-8-P ve fomátu B1 s oboustranným potiskem v jednom průchodu, napojený na spektrofotometrický měřící pult ImageControl, umožňující udržování změn v barevnosti zakázky pod delta E = 1, je doplněn odvíječem CutStar Plus na řezání papíru z role. Nová zavěšovací linka Kolbus BF 527 CE se stužkovačem Sigloch a přebalovacím automatem zpracuje až jednu knihu za vteřinu.
Automatická niťošička Astronic 180 je schopna šít přímým i střídavým stehem s maximálním výkonem 180 cyklů za minutu (10 800 archů/hod.). Přibyly také tři nové skládačky Stahlfolder a řezačka Polar 137Xt se zdvihacím zařízením a střásačkou s možností vytlačení vzduchu.
Termální CTP Suprasetter S 105 s externím bubnem včetně vnitřního děrování, které zajišťuje vysokou přesnost, maximální lineaturou 500 lpi a rychlostí 30 desek B1 za hodinu při maximálním rozlišení bylo pořízeno již podruhé, mj. proto, aby odstranilo nebezpečí výpadku prvního CTP.
V tomto roce přibyla 24. dubna do nové haly nová klížicí linka Kolbus 12 000 na tavné lepidlo s lepením předsádky ve stroji (v plné výbavě teprve třetí na světě), přibude deskovačka a další stroje za téměř 100 milionů korun. Kapacita knihárny se touto investicí zvýší o více než polovinu, přičemž maximální kapacita výroby bude představovat až 19 000 knižních bloků za hodinu. Pokud půjde vše podle plánu, bude v příštím roce v květnu stát v nové hale i nová desetibarevka.
Tiskárna se chce ale hlavně zaměřit na standardizaci a zlepšování vnitřních procesů, postupů a logistiky. Ve spolupráci s poradenskou firmou budou příští tři roky budovat „architekturu štíhlého podniku“, začnou obchodem a skončí expedicí. Již se mění organizační struktura, v úseku výroby vzniklo oddělení standardizace, příjem vstupních dat byl sloučen s oddělením technologie.
Od ledna má tiskárna nové logo, nové webové stránky přinesly od začátku února portál pro stálé zákazníky chráněný heslem, který jim umožňuje přístup k zakázkám ve výrobě a další služby, vysvětlení hlavních polygrafických pojmů a postup přípravy dat pro tiskárnu. V létě, 13. a 14. června, uspořádá Finidr dny otevřených dveří.
Nový provoz vytvořil několik desítek nových pracovních míst ve čtyřsměnném provozu, tiskárna o dnešních zhruba 360 zaměstnancích ale už dále příliš lidí přibírat nechce. Ač je Český Těšín poblíž hranice se Slovenskem a Polskem, zaměstnávají téměř výhradně tuzemskou pracovní sílu. Snaží se udržet dobré a perspektivní pracovníky dobrými podmínkami. Mimo jiné zaměstnancům přispívají na penzijní připojištění, a činili tak i v době, kdy tato částka šla ze zisku společnosti. Měsíční mzda na Karvinsku činí kolem 16 500 Kč, odborné profese ale podle J. Drahoše honorují nadprůměrně i v celorepublikovém srovnání.
Doba, kdy byla firma konkurenceschopná díky moderní technologii, se stává minulostí. O úspěchu nyní bude především rozhodovat kvalifikace lidí a jejich pracovní prostředí. Těšín má dvousetletou tradici výroby knih, proto Drahoš usiluje spolu se zdejší odbornou školou o založení těšínského polygrafického učiliště – nejbližší je až v Olomouci. Nejlepší žáky chtějí podporovat ve studiu na vysokých školách nejen v Česku, ale i v zahraničí. Jen tak podle ředitele Finidru mohou v budoucnosti konkurovat levné pracovní síle z Východu, hlavně z Číny. Nepodporují ale jen odborné školství: výtěžek z tomboly na vánočním večírku (25 000 korun) například věnovali zaměstnanci Finidru na nákup pomůcek pro těšínskou speciální školu pro děti s postižením.
Zdroj: Strategie.cz
Autor: Miroslav Dočkal
