Tisková zpráva 16. 2. 2014

Nedávno jsem jel v Dubaji taxíkem a řidič se na mne podíval a následně se zeptal: „Slyšel jsem, že v Evropě dostávají lidé peníze, i když nepracují. Je to pravda?“ Co na to odpovědět?

V zemích EU patří podpora v nezaměstnanosti skutečně k běžným věcem. Určitě je to správně. Díky politikům, kteří si však tímto nástrojem kupují voliče, se z dobré myšlenky stal „zlý sen“. Evropa není a nebude konkurenceschopná. Je to nejen díky nekoncepční sociální politice, ale také díky nesmyslné dotační police EU. Dotace, ve většině případů souvisí jen a pouze s tvrdým lobbingem nadnárodních firem, které neberou žádný ohled na nic a na nikoho. Toto prostředí pak vskutku vytváří dojem, že koláče jsou bez práce a pečení holubi mohou létat sami do úst. Nepracovat a mít vysokou životní úroveň, to je snem mnoha lidí v Evropě, a mnoha lidem to, na rozdíl od dubajského taxikáře, připadá normální.

Dotační mor tak, jak byl nastaven, neskutečně ublížil nejen mému oboru, tedy polygrafii, ale i všem ostatním. Pokud jdou dotace do služeb, které zajišťuje stát, a nejsou při tom rozkradeny, mají samozřejmě smysl. V soukromém podnikání jsou však absolutně kontraproduktivní a vytvářejí nekonkurenční prostředí. U nás je pak i to málo dobré, co z EU přijde, díky našim politikům ještě více pokřiveno a následně rozkradeno.  FINIDR, krůček po krůčku, dvacet let postupně rozvíjí firmu. Dosáhl velikosti, která mu znemožňuje žádat o dotace na technologie. 99 % firem však díky tomu, že neměly takovou rozvojovou strategii a nebyly tak úspěšné, o dotace žádat mohou. V minulých letech dostalo dotace velké množství firem. Dotace šly na trh, který dlouhodobě klesá. Není jediný logický ani ekonomický důvod, proč tomu tak je. Takže nastal paradox, tiskárny investovaly nemalé peníze bez toho, aby měly zakázky. Pomocí dotace zvýšily „konkurenceschopnost“. Realitou pak bylo to, že tiskárna, která díky dotaci získala stroj za poloviční cenu, ale neměla pro koho vyrábět, logicky promítne tuto „úsporu“ do cen. Tyto ceny pak samozřejmě nepokrývají náklady vyráběné produkce a také neodpovídají trhu. Paradoxním výsledkem minulého dotačního období je tedy skutečnost, že polygrafický trh byl díky těmto nesmyslným a nekoncepčním dotacím trvale narušen a důsledky této „kvalitní koncepce“ povedou k mnohým škodám, především v cenové politice. Mnohdy již tyto škody nepůjde napravit. V tomto prostředí vyrostla zároveň v sousedním Polsku obrovská konkurence. Především díky nastavení jednoduššího systému inkasa dotací a mnohem vyšší podpory jednotlivých projektů. Jaký to bude mít dopad pro český trh, ukáže čas. Nyní je však realita taková, že polská polygrafie vyrostla z nuly, absorbovala takovou výši dotací, že mnohé podniky již dotace apriory odmítají.

Zřejmě jsem měl hrdě odpovědět dubajskému taxikáři „Ano, lidé v Evropě dostávají peníze, i když nepracují. My však máme v Evropě i firmy, které již nechtějí žádné dotace“. Ten by se divil…

Zdroj: Parlamentní listy

Originál článku